Slovník příjmení v zemích Višegrádské skupiny
O
slovníku
Stručně o
Slovníku příjmení zemí Visegrádské skupiny
Tento web
představuje vícejazyčný online slovník nejčastějších příjmení tzv. zemí
Visegrádské skupiny, tedy České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Hesla
jednotlivých příjmení a další obsah slovníku jsou k dispozici v angličtině a v úředním
jazyce dané země. Příjmení a jejich hesla ve slovníku lze prohlížet a
vyhledávat různými způsoby na online platformě.
Slovník pokrývá 200
nejčastějších příjmení a jejich nejčastější varianty v každé ze čtyř zemí.
Dostupné zdroje se v jednotlivých zemích mírně liší, ale ve všech zemích
dostatečně reprezentativně odrážejí stav příjmení daných zemí. Příjmení
představená ve slovníku představují významný podíl populace daných zemí.
Slovník vznikl díky
společnému úsilí badatelů zaměřených na příjmení ze všech čtyř zemí. Jazykový
původ, způsob tvoření a etymologie příjmení byly primárně založeny na onomastické
literatuře existující v každé z daných zemí. Současné společné
zpracování repertoárů příjmení však vyžadovalo částečné přehodnocení literatury
a sladění poněkud odlišných analytických postupů různých jazyků a zemí, pokud
to bylo možné, což nebylo možné bez určitých kompromisů. Kvůli rozdílům ve
zdrojích využitých v jednotlivých zemích (referenční rok a částečně i povaha
zdrojového materiálu) jsou údaje o frekvenci jmen uvedené ve slovníku pouze
orientační a poskytují informace o relativním pořadí a podílu jmen podle počtu
nositelů jmen.
Různé jazykové verze slovníku lze získat kliknutím na ikonu vlajky na konci nabídkového řádku nahoře na stránce.
Podobné ikony
národních vlajek lze najít vedle každého příjmení během vyhledávání, v seznamu
příjmení a nahoře u záznamů. Ukazují, do které ze čtyř zemí příjmení patří.
Ikony vlajek lze také najít vedle nadpisů záznamů; znázorňují jazyky, ve
kterých jsou popisy k dispozici. Tyto ikony však nelze použít pro přepínání
jazyků.
Jména jako
heslová slova a méně časté varianty
Heslová slova představují nejčastější příjmení
v repertoáru příjmení každé země. Ve slovníku mají všechna z 200
nejčastějších příjmení pro každou zemi samostatná hesla. To platí i v případě,
že mezi nimi existují varianty výslovnostní a/nebo pravopisné, nebo pokud je ve
slovníku zahrnuta identická forma
příjmení vyskytující se v několika visegrádských zemí. Mezi varianty jmen,
které lze považovat za příbuzné, byly ve slovníku pro každou zemi zahrnuty
pouze mužské a ženské varianty ze tří slovanských zemí (Česká republika,
Polsko, Slovensko); pro maďarštinu to není relevantní. V tomto případě byly
mužské varianty uvedeny jako heslová slova a byl také sečten počet nositelů mužských
a ženských variant.
V heslech hlavních variant příjmení jsou uvedeny
i vzácnější varianty výslovnosti a/nebo pravopisu, které nemají vlastní hesla,
ale lze je považovat za typické. Tyto vzácnější varianty lze také vyhledávat ve
slovníku, odkazují uživatele na hesla odpovídajících hlavních variant. Hlavní
varianty (tj. jména zpracovaná jako heslová slova) jsou v celém slovníku
značeny velkými písmeny, zatímco méně časté varianty, které jsou zmíněny pouze uvnitř
heslových odstavců, se uvádějí s velkými iniciálami.
Struktura hesla
Etymologie příjmení
Jazykový původ
příjmení lze nalézt v horní části záznamu vedle označení „Původ“. Některé
podoby příjmení v repertoáru dané země mohou pocházet z několika různých
jazyků paralelně, dokonce nezávisle na sobě. Tuto skutečnost naznačuje termín
"více původů".
Je třeba
poznamenat, že příjmení různého jazykového původu lze nalézt v repertoáru
příjmení dané země; a naopak: příjmení z daného jazyka lze najít
v repertoárech příjmení několika zemí (se stejným nebo mírně odlišným
pravopisem). Část hesla "popis" poskytuje informace o jazykovém
původu daného příjmení, jeho vzniku a etymologickém významu / etymologických
významech.
Typ příjmení a motivace jeho tvoření
Ve slovníku se užívá následující typologie k popisu předpokládané motivace (chápané jako důvod k pojmenování) tvoření příjmení:
- příjmení odkazující k souvislosti s otcem nebo jiným předkem toho jména
- příjmení odkazující k místu bydliště, k místu původu nebo k majetkovému vztahu k určitému místu
- příjmení odkazující k určitému vztahu s etnickou skupinou
- příjmení odkazující k povolání, činnosti nebo společenskému zařazení
- příjmení odkazující k vnitřní nebo vnější charakteristice, okolnosti nebo události
V horní části heslového odstavce je vedle
označení „typ“ krátké informační políčko, které udává, ke kterému z výše
uvedených typů dané příjmení patří. Některá příjmení mohou mít nejen více
původů, ale také více motivací; mohou být tedy zařazena do několika typů. Možné
motivace jsou podrobněji probrány v popisné části hesla. Je třeba
poznamenat, že v případě podobných příjmení v repertoárech různých jazyků
nebo zemí (například příjmení odvozená od slov z různých jazyků, ale se shodným
významem) může být, podobně jako u jejich etymologie, někdy zohledněna určitá
variabilita motivací.
Zdroje příjmení a jejich frekvence;
reprezentativnost obsahu slovníku
Česko: na základě dat (platných k roku 2016) poskytovaných v minulosti Ministerstvem vnitra České republiky. V současnosti jsou data platná k roku 2016 nepřímo dostupná díky webové stránce www.kdejsme.cz. Aktuální data nejsou k dispozici. Zpracovaný repertoár příjmení (bez vzácnějších variant uvedených ve slovníku pouze jako odkazy) uvedených v heslech hlavních variant patří více než dvěma milionům osob, tedy asi 20% populace.
Maďarsko: na základě dat
oficiálního registru obyvatelstva (celkového počtu obyvatel) k 1. lednu 2007,
která lze nalézt v encyklopedii rodinných jmen Mihályho Hajdúho Családnevek
enciklopédiája (Budapešť, 2010) a v Újmagyarkori családneveink tára (Budapešť,
2012). Zpracovaný repertoár příjmení (bez vzácnějších variant uvedených ve
slovníku pouze jako odkazy) uvedených v heslech hlavních variant patří více než
čtyřem milionům osob, tedy asi 41 % populace.
Polsko: na základě dat
oficiálního registru obyvatel k 27. lednu 2022, která lze nalézt na oficiálním
webu vlády https://dane.gov.pl/pl/search?q=nazwiska. Data, původně tříděná podle pohlaví, byla ručně
zpracována k vytvoření pořadí.
Slovensko: na základě dat
oficiálního registru obyvatel (celkového počtu obyvatel) z roku 1995. Databáze
slovenských příjmení z roku 1995 je dostupná na webové stránce Slovenské
akademie věd: ĎURČO, PETER a kol. (1998): Databáza vlastných mien a názvov
lokalít na Slovensku. Podklady k projektu Copernicus Programme, projekt COP-58:
Onomastica – Copernicus Database, CD ROM. Paříž: ELRA. http://www.juls.savba.sk/durco_priezviska.html. Zpracovaný repertoár příjmení (bez vzácnějších
variant uvedených ve slovníku pouze jako odkazy) uvedených v heslech hlavních
variant patří necelému milionu osob,
tedy asi 17% populace.
Bibliografie
Pro základní literaturu o osobních jménech čtyř zemí
viz přehledový článek našeho výzkumného týmu v časopise Acta onomastica (ročník
65, číslo 1, 2024).
Použitá literatura
BENEŠ, JOSEF (1962): O českých příjmeních. Praha: Nakladatelství ČSAV.
BENEŠ, JOSEF (1998): Německá příjmení u Čechů 1, 2. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
MOLDANOVÁ, DOBRAVA (2004): Naše příjmení. Praha: Agentura Pankrác.
KOTÍK, ANTONÍN (1897): Naše příjmení. Praha: Antonín Kotík.
Další doporučené práce