Slovník příjmení v zemích Višegrádské skupiny

O slovníku

 

Stručně o Slovníku příjmení zemí Visegrádské skupiny

Tento web představuje vícejazyčný online slovník nejčastějších příjmení tzv. zemí Visegrádské skupiny, tedy České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Hesla jednotlivých příjmení a další obsah slovníku jsou k dispozici v angličtině a v úředním jazyce dané země. Příjmení a jejich hesla ve slovníku lze prohlížet a vyhledávat různými způsoby na online platformě.

Slovník pokrývá 200 nejčastějších příjmení a jejich nejčastější varianty v každé ze čtyř zemí. Dostupné zdroje se v jednotlivých zemích mírně liší, ale ve všech zemích dostatečně reprezentativně odrážejí stav příjmení daných zemí. Příjmení představená ve slovníku představují významný podíl populace daných zemí.

Slovník vznikl díky společnému úsilí badatelů zaměřených na příjmení ze všech čtyř zemí. Jazykový původ, způsob tvoření a etymologie příjmení byly primárně založeny na onomastické literatuře existující v každé z daných zemí. Současné společné zpracování repertoárů příjmení však vyžadovalo částečné přehodnocení literatury a sladění poněkud odlišných analytických postupů různých jazyků a zemí, pokud to bylo možné, což nebylo možné bez určitých kompromisů. Kvůli rozdílům ve zdrojích využitých v jednotlivých zemích (referenční rok a částečně i povaha zdrojového materiálu) jsou údaje o frekvenci jmen uvedené ve slovníku pouze orientační a poskytují informace o relativním pořadí a podílu jmen podle počtu nositelů jmen.

Různé jazykové verze slovníku lze získat kliknutím na ikonu vlajky na konci nabídkového řádku nahoře na stránce.

Podobné ikony národních vlajek lze najít vedle každého příjmení během vyhledávání, v seznamu příjmení a nahoře u záznamů. Ukazují, do které ze čtyř zemí příjmení patří. Ikony vlajek lze také najít vedle nadpisů záznamů; znázorňují jazyky, ve kterých jsou popisy k dispozici. Tyto ikony však nelze použít pro přepínání jazyků.

 

Jména jako heslová slova a méně časté varianty

Heslová slova představují nejčastější příjmení v repertoáru příjmení každé země. Ve slovníku mají všechna z 200 nejčastějších příjmení pro každou zemi samostatná hesla. To platí i v případě, že mezi nimi existují varianty výslovnostní a/nebo pravopisné, nebo pokud je ve slovníku zahrnuta identická  forma příjmení vyskytující se v několika visegrádských zemí. Mezi varianty jmen, které lze považovat za příbuzné, byly ve slovníku pro každou zemi zahrnuty pouze mužské a ženské varianty ze tří slovanských zemí (Česká republika, Polsko, Slovensko); pro maďarštinu to není relevantní. V tomto případě byly mužské varianty uvedeny jako heslová slova a byl také sečten počet nositelů mužských a ženských variant.

V heslech hlavních variant příjmení jsou uvedeny i vzácnější varianty výslovnosti a/nebo pravopisu, které nemají vlastní hesla, ale lze je považovat za typické. Tyto vzácnější varianty lze také vyhledávat ve slovníku, odkazují uživatele na hesla odpovídajících hlavních variant. Hlavní varianty (tj. jména zpracovaná jako heslová slova) jsou v celém slovníku značeny velkými písmeny, zatímco méně časté varianty, které jsou zmíněny pouze uvnitř heslových odstavců, se uvádějí s velkými iniciálami.

 

Struktura hesla





Etymologie příjmení

Jazykový původ příjmení lze nalézt v horní části záznamu vedle označení „Původ“. Některé podoby příjmení v repertoáru dané země mohou pocházet z několika různých jazyků paralelně, dokonce nezávisle na sobě. Tuto skutečnost naznačuje termín "více původů".

Je třeba poznamenat, že příjmení různého jazykového původu lze nalézt v repertoáru příjmení dané země; a naopak: příjmení z daného jazyka lze najít v repertoárech příjmení několika zemí (se stejným nebo mírně odlišným pravopisem). Část hesla "popis" poskytuje informace o jazykovém původu daného příjmení, jeho vzniku a etymologickém významu / etymologických významech.

 

Typ příjmení a motivace jeho tvoření

Ve slovníku se užívá následující typologie k popisu předpokládané motivace (chápané jako důvod k pojmenování) tvoření příjmení:

  • příjmení odkazující k souvislosti s otcem nebo jiným předkem toho jména
  • příjmení odkazující k místu bydliště, k místu původu nebo k majetkovému vztahu k určitému místu
  • příjmení odkazující k určitému vztahu s etnickou skupinou
  • příjmení odkazující k povolání, činnosti nebo společenskému zařazení
  • příjmení odkazující k vnitřní nebo vnější charakteristice, okolnosti nebo události

V horní části heslového odstavce je vedle označení „typ“ krátké informační políčko, které udává, ke kterému z výše uvedených typů dané příjmení patří. Některá příjmení mohou mít nejen více původů, ale také více motivací; mohou být tedy zařazena do několika typů. Možné motivace jsou podrobněji probrány v popisné části hesla. Je třeba poznamenat, že v případě podobných příjmení v repertoárech různých jazyků nebo zemí (například příjmení odvozená od slov z různých jazyků, ale se shodným významem) může být, podobně jako u jejich etymologie, někdy zohledněna určitá variabilita motivací.

 

Zdroje příjmení a jejich frekvence; reprezentativnost obsahu slovníku

Česko: na základě dat (platných k roku 2016) poskytovaných v minulosti Ministerstvem vnitra České republiky. V současnosti jsou data platná k roku 2016 nepřímo dostupná díky webové stránce www.kdejsme.cz. Aktuální data nejsou k dispozici. Zpracovaný repertoár příjmení (bez vzácnějších variant uvedených ve slovníku pouze jako odkazy) uvedených v heslech hlavních variant patří více než dvěma milionům osob, tedy asi 20% populace.

Maďarsko: na základě dat oficiálního registru obyvatelstva (celkového počtu obyvatel) k 1. lednu 2007, která lze nalézt v encyklopedii rodinných jmen Mihályho Hajdúho Családnevek enciklopédiája (Budapešť, 2010) a v Újmagyarkori családneveink tára (Budapešť, 2012). Zpracovaný repertoár příjmení (bez vzácnějších variant uvedených ve slovníku pouze jako odkazy) uvedených v heslech hlavních variant patří více než čtyřem milionům osob, tedy asi 41 % populace.

Polsko: na základě dat oficiálního registru obyvatel k 27. lednu 2022, která lze nalézt na oficiálním webu vlády https://dane.gov.pl/pl/search?q=nazwiska. Data, původně tříděná podle pohlaví, byla ručně zpracována k vytvoření pořadí.

Slovensko: na základě dat oficiálního registru obyvatel (celkového počtu obyvatel) z roku 1995. Databáze slovenských příjmení z roku 1995 je dostupná na webové stránce Slovenské akademie věd: ĎURČO, PETER a kol. (1998): Databáza vlastných mien a názvov lokalít na Slovensku. Podklady k projektu Copernicus Programme, projekt COP-58: Onomastica – Copernicus Database, CD ROM. Paříž: ELRA. http://www.juls.savba.sk/durco_priezviska.html. Zpracovaný repertoár příjmení (bez vzácnějších variant uvedených ve slovníku pouze jako odkazy) uvedených v heslech hlavních variant patří  necelému milionu osob, tedy asi 17% populace.

 

Bibliografie

Pro základní literaturu o osobních jménech čtyř zemí viz přehledový článek našeho výzkumného týmu v časopise Acta onomastica (ročník 65, číslo 1, 2024).

Použitá literatura

BENEŠ, JOSEF (1962): O českých příjmeních. Praha: Nakladatelství ČSAV.
BENEŠ, JOSEF (1998): Německá příjmení u Čechů 1, 2. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
MOLDANOVÁ, DOBRAVA (2004): Naše příjmení. Praha: Agentura Pankrác.
KOTÍK, ANTONÍN (1897): Naše příjmení. Praha: Antonín Kotík.
 

Další doporučené práce

KNAPPOVÁ, MILOSLAVA (2008): Naše a cizí příjmení v současné češtině. Liberec: AZ KORT.
MATÚŠOVÁ, JANA (2015): Německá vlastní jména v češtině. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
PLESKALOVÁ, JANA (2011): Vývoj vlastních jmen osobních v českých zemích v letech 1000–2010. Brno: Host.
SVOBODA, JAN (1964): Staročeská osobní jména a naše příjmení. Praha: Nakladatelství ČSAV.